Chráněná krajinná oblast Broumovsko o rozloze 410 km2 byla vyhlášena v roce 1991. Tato výjimečná lokalita, ležící na samém severovýchodě Čech (mapa), je krajem jako stvořeným pro milovníky tradiční pěší turistiky, a to především pro ty, kteří mají v oblibě nejrůznější skalní pozoruhodnosti. Právě na ně je totiž Broumovsko nadmíru bohaté. Na své si v této končině přijdou rovněž příznivci výletů na kole, které se tu zpravidla podnikají v poněkud obtížnějším terénu. Náročnější cyklistický výkon se však vyplatí, cyklistické trasy vedou překrásnou přírodou. Nejvíce obdivovatelů přírodních krás proudí do Broumovska shlédnout na vlastní oči fenomenální Adršpašské a Teplické skály, jež jsou velmi populárním turistickým cílem již řadu let. Neméně úchvatné, avšak občas některými výletníky poněkud pozapomenuté, jsou i nedaleké Broumovské stěny.
Pískovcový hřbet Broumovských stěn
Broumovské stěny byly oficiálně vyhlášeny přírodní rezervací již v roce 1956. Rozkládají se na území o velikosti 638 hektarů, situovaném mezi městy Police nad Metují a Broumov. Základ Broumovských stěn tvoří pozoruhodný pískovcový hřbet relativně nepravidelného půdorysu, jemuž se odborně říká kuesta, táhnoucí se jihovýchodně v délce okolo dvanácti kilometrů. Směrem k Broumovu se přitom nacházejí na pohled drsně působící skalní stěny, příkře se svažující do Broumovské kotliny. Druhá strana pískovcového hřbetu, jež je natočena směrem k Polici nad Metují, je bohatá na četná tajemná údolí, která skrývají řadu naprosto úžasných skalních měst. Celá přírodní rezervace je navíc velmi hojně zalesněná, což ve spojení s neobyčejně členitým povrchem a dlouhou škálou skalních útvarů těch nejzvláštnějších podob vytváří unikátní celek.
Z výšin některých skal v rámci Broumovských stěn je perfektní výhled do širokého okolí. Nejlepší vyhlídku skýtají Božanovský Špičák a Koruna, jedná se ostatně o dva vůbec nejvyšší vrcholy celé oblasti, které se nacházejí v jižní části Broumovských stěn. Při troše štěstí jsou z nich na dohled i vzdušnou čarou poměrně vzdálené Jeseníky. Zcela nejoblíbenější vyhlídkou je ale Hvězda, i když je o něco nižší než oba výše zmiňovaní lokální velikáni. Hvězda je umístěna přímo ve středu přírodní rezervace. Může se pochlubit něčím víc, než „pouze“ velkolepou scenerií. Stojí zde nejen turistická chata, ale i pozoruhodná kaple Panny Marie Sněžné, postavená v barokním slohu v 18. století. Tuto architektonickou libůstku nemá na svědomí nikdo jiný než Kilián Ignác Dientzenhofer, jenž stál u zrodu impozantně dlouhé řady těch nejvýstavnějších budov zejména sakrálního charakteru, postavených v Praze a na mnoha dalších místech v republice.
Turistiské značky Broumovskými stěnami
Na Hvězdě se také střetává hned několik turistických cest, takže jde v jistém slova smyslu o důležitý dopravní uzel (k dispozici kousek od vyhlídky je i parkoviště). V putování lze odsud pokračovat prakticky všemi směry, a to buď po červené, zelené či modré značce. Po červené značce je možné absolvovat tři různé trasy. Značení nás dovede buď do Broumova nebo na Ostaš, což je zajímavá stolní hora, jejíž jednotlivé části jsou obdařeny příznačnými názvy: Horní a Dolní Labyrint. Je v nich skalní bludiště a oba Labyrinty vystavují na odiv několik skalních útvarů, pojmenovaných zcela pohádkově (Kočičí hrad, Čertovo auto, Zbrojnoš ad.). Pro návštěvníka, který se vydal po stopách krás Broumovských stěn, je ovšem nejpříhodnější zvolit třetí variantu červené turistické stezky, která vede samotným nitrem rezervace, kolem skal s poutavými názvy Mušle, Želva, Ležící mnich či Sova a dále buď přímo Kovářovou roklí nebo až k Hájkově rokli a Hřibům. Modrá značka vede pro změnu ke Strážné hoře a dále na Honský špičák, zelená kolem Polických stěn.
Kovářova rokle je všeobecně považována za zcela nejhezčí v této lokalitě. Působí celkově velkolepým dojmem, měří na délku okolo dvou kilometrů a je lemována mohutnými skalisky, které se tyčí do výšky až sta metrů. Rokle je hojně zalesněná, což jí dodává patřičně romantický ráz. Její turisticky přitažlivou částí je Kovárna, jeskynní útvar ve skále, kterým protéká Hlavňovský potok. Pověst vypráví, že si právě na tomto místě zřídil kovárnu jeden z místních loupežníků za časů sedmileté vojny. V dolní části Kovářovy rokle se nachází další přírodní zajímavost, Mariánská jeskyně. Broumovské stěny upoutají i jinými roklemi, které tu lze navštívit, mezi ty nejznámější se počítají již zmiňovaná Hájkova a Liščí. V jihovýchodní části rezervace leží Zaječí rokle, která působí ve srovnání s Kovářovou roklí mnohem více nespoutaně a divoce. Červená značka nás dovede od Hvězdy až k jejímu ústí, dále je však nutné pokračovat po žluté. Nedaleká obec Slavný, ze které žlutá trasa vede, je pro mnoho výletníků výchozím bodem k výletu.
V blízkosti Zaječí rokle upoutají každého příchozího skalní útvary, kterým se podle jejich tvaru přezdívá výstižně Slavenské hřiby. Jejich současný nepravidelný tvar, jenž mnohým lidem i bez větší fantazie na pohled skutečně připomíná poměrně věrně houbu, má na svědomí dlouhodobé selektivní zvětrávání, kdy dolní část skalní masy byla díky svému složení méně odolná vůči vnějším vlivům než její vršek, který se zachoval do dnešních dnů v celistvější podobě. Další soubor bizarních skalních útvarů tohoto typu se nachází v rezervaci Broumovské stěny ještě na jednom místě, a to poblíž Božanovského špičáku. Tamní shluk skalních zvláštností má nádherný název Zkamenělý zvěřinec a jednotlivé skalní útvary dostaly konkrétní pojmenování po zástupcích živočišné říše, kterým jsou více či méně podobné.
Další zajímavá místa:
Napsat komentář