Na Slovensko jezdíme nejčastěji za aktivní turistikou a krásami horské přírody do Vysokých či Nízkých Tater, dalším velmi populárním cílem bývá oblast Slovenského ráje. Nedaleko hranic České republiky se Slovenskem se však nachází neméně překrásné místo, které rozhodně stojí za návštěvu. Přibližně 20 km od Žiliny, kam cesta vlakem z Třince trvá necelou hodinu, leží Súľovské skály (mapa). Toto pozoruhodné skalní město je součástí Chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy, která byla vyhlášena v roce 1989 a rozprostírá se na 929 km2. Bohatě členitá krajina proslula krom jiného velkým množstvím léčivých minerálních pramenů, u jejichž zřídel byly vybudovány lázně. Nejznámější z nich jsou Trenčianské Teplice a Rajecké Teplice.

Podivuhodné útvary Súľovských skal
V Súľovských skalách se vyskytuje nespočet bizarních jehlicovitých útvarů, které se tyčí k nebi jako vrcholky fantaskních královských hradů z říše snů. Dodávají celé lokalitě její charakteristický a ojedinělý vzhled. Oblast je bohatá rovněž na skalní věže, homole a soutěsky. Dosavadní podobu jí vtisklo také působení místního vodního toku Hradnianka, jenž si prorazil cestu skrze skály v podobě malebné kotliny. Súľovské skály se vyznačují zvláštní strukturou, připomínající na první pohled beton. Ve skutečnosti se jedná o vnějšími vlivy vytvarovaný slepenec vápence, mající původ v třetihorách. Jelikož se jedná o zcela jedinečný úkaz, který je k vidění pouze tady, nese přízvisko súľovský slepenec.


Pokud cestujeme autem, u obce Súľova ho můžeme ponechat na placeném parkovišti. Odtud již vede značená cesta přímo do nitra Súľovských skal. Z vlakové zastávky ve městě Bytča, kam se pohodlně dostaneme vlakem nebo autobusem ze Žiliny či Považské Bystrice, je to do Súľova přibližně 5 km autobusem nebo chůzí po silnici. Každý návštěvník si může vybrat z mnoha přehledně značených turistických tras. Ve skalním městě je k dispozici rovněž naučná stezka, jež prostřednictvím více než 15-ti zastávek seznamuje s největšími zajímavostmi, které je tu možno spatřit. Je dlouhá něco přes 4 km, vede ale nepravidelným terénem. Na její absolvování je proto dobré si vyhradit alespoň dvě hodiny času.
Po zelené turistické stezce se lze dostat po počátečním prudším stoupání a úseku s lesním porostem k mohutné skalní formaci Organy, jejíž součástí je i Gotická brána. Jedná se o jeden z vůbec nejvýraznějších skalních útvarů, které tyto skály proslavily. Působivý lomený oblouk, který vskutku vypadá, jako kdyby ho precizně vytesal středověký řemeslník v duchu výstavního gotickém slohu, se skví ve výšce 13 m. Otvor v bráně je široký 5 m. Gotická brána tedy není žádný drobeček, je vůbec nejvyšší branou Súľovských skal. Vklíněná přirozeně mezi přilehlé skalní útvary vypadá jako vstup do magického nebeského sídla.
Od Gotické brány lze dále pokračovat výstupem k Súľovskému hradu. Část cesty je třeba zdolat pomocí ocelových kruhů a žebříku. Vynaložená námaha však stojí za to. Tomu, kdo se odváží vystoupat až na nejvyšší vrchol, bude bohatou odměnou nádherný a ničím nerušený výhled do širokého okolí. Ze samotného hradu se toho do dnešních dní mnoho nezachovalo. Zbytky zdiva značně splývají se skalnatým okolím. Hrad byl naposledy využíván v 18. století, později byl poškozen během zemětřesení a od té doby chátral. Původně se nazýval Roháč a sloužil jako strážní hrad. Měl poskytovat ochranu proti loupežným přepadům pocestných, využívajících blízkou obchodní stezku.

Z louky pod hradem je možné pokračovat k dalšímu pozoruhodnému skalnímu útvaru, Obrovské bráně. Může se pochlubit výškou 11 m a téměř shodnou šířkou okolo 10 m. První dochovaná písemná zmínka o Obrovské bráně pochází dokonce již ze 13. století. Oproti Gotické bráně má kulovitý tvar a opticky tak vypadá větší. Od Obrovské brány vede cesta k jedné z mála místních jeskyní, která nese originální název Šarkania diera. Je nejznámější volně přístupnou puklinovou jeskyní v Súľovských skalách. Byly v ní nalezeny archeologicky významné pozůstatky lidské činnosti z neolitického období. S jeskyní se pojí legenda, že v ní kdysi v dávných dobách přebýval skutečný drak. Vzhledem k pohádkové atmosféře skal si jeho existenci v jeskyni není těžké alespoň představit. Není proto divu, že Súľovské skály byly vybrány jako dějiště výpravné slovenské pohádky, která je u nás známá pod názvem Král sokolů.

Zřejmě nejvíce vynikají půvaby zdejších skalisek na podzim, kdy listí okolních stromů rozehrává velkolepou přehlídku všech odstínů a barev, jež stojí v impozantním kontrastu se světlým zbarvením pitoreskních skal. Dohromady tvoří obé jeden dokonalý celek a krajina se v tu dobu přetváří v živý obraz až neskutečné nádhery. Jestliže už podzim pokročil, je třeba chvílemi přestat snít, sklopit zrak a mít se na pozoru před terénem, skrývajícím se pod spadaným listím. Obzvlášť po dešti může být skalnatý terén pokrytý tlejícím listím nebezpečně kluzkým. Navíc nejen v podzimním období uchvacují Súľovské skály svým čarodějným charismatem. Celoročně působí jako panství zapomenutého černokněžníka, který se co nevidět objeví, oděný v černém hábitu, s kouzelnou hůlkou v ruce. Fantazie tu zkrátka dostává zelenou a určitě se vyplatí si vyhradit na výlet do Súľovských skal dostatek času.
Další zajímavá místa:
Napsat komentář