Na jižní Moravě leží Pálava (mapa), kraj pozoruhodných skalních útvarů z vápence, skalních stepí a stepního porostu, ale i úrodných vinic a listnatých lesů, zastoupených druhově často dubem šípákem, jenž je symbolem celé oblasti. Tato nejteplejší část České republiky poskytuje vhodné podmínky pro život nezměrně široké škále rostlin a živočichů, které jinde najdeme mnohdy sporadicky nebo dokonce vůbec. Pálava je každoročně ozdobena záplavou nádherných květů rostlin, jimž vyhovuje místní teplé a suché klima. Domov tu našlo mnoho vzácných druhů hmyzu a ptactva. Vedle obrovského přírodního bohatství skýtá Pálava také nesmírně cenný kulturní odkaz.
Pálava – odrůda vinné révy
Jistě proto nepřekvapí, že byla Pálava v roce 1976 vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí o rozloze 83 km2 a přesně o deset let později biosférickou rezervací UNESCO. Ta byla v roce 2003 podstatně rozšířena o další význačné navazující oblasti a přejmenována na biosférickou rezervaci Dolní Morava, která se rozkládá na úctyhodných 354 km2. Jedná se o naprosto jedinečný komplex navzájem přilehlých chráněných areálů, kam kromě Pavlovských vrchů, nivní oblasti řeky Dyje a Miletínského lesa patří například i proslulý Lednicko-valtický areál.
Hlavním magnetem pro mnohé příchozí jsou tekuté plody zdejších rozsáhlých vinic. Víno z Pálavy je vyhlášené pro svou nezaměnitelnou a delikátní chuť. Existuje dokonce odrůda vinné révy jménem Pálava, která je velmi aromatická. Pro milovníky výborného vína a zároveň aktivní vyznavače cyklistiky jsou připraveny naučné cyklistické stezky různé délky a náročnosti. Ideálním výchozím bodem pro výlet za krásami Pálavy, ať už pěšmo či na kole, je malebné městečko Mikulov, tradiční centrum moravského vinařství, kde se nachází hned několik desítek vináren a vinných sklepů.
Za návštěvu kromě vinného sklípku nepochybně stojí mikulovský barokní zámek. Původně se jednalo o románský hrad z přemyslovské éry, jenž během staletí prodělal řadu výrazných stavebních úprav. V roce 1805 přebýval na zámku i samotný Napoleon. Dnes zde sídlí mikulovské Regionální muzeum a k vidění je tu několik zajímavých expozic, včetně v Česku zcela unikátní expozice věnované historii vinařství. Byla slavnostně otevřena v roce 2012 a je jedinou stálou výstavou svého druhu u nás. Další zajímavá expozice, která byla v roce 2007 oceněna prestižní cenou Gloria musaealis, je věnována období na počátku našeho letopočtu, kdy v kraji pobývali Římané a germánské kmeny.
V Mikulově se nachází rovněž tradiční poutní místo Svatý kopeček. Dodnes na něm stojí kaple sv. Šebestiána, kterou nechal postavit kardinál Dietrichstein jako projev díku po ústupu morové epidemie v 17. století. Oblast Svatého kopečku patří vzhledem k bohatství chráněných druhů rostlin a živočichů mezi vzácné přírodní rezervace. Na nedalekém Kozím vrchu lze, je-li vyvěšena vlajka, navštívit Kozí hrádek, jenž byl v minulosti významnou součástí mikulovského obranného systému. Další zajímavostí Mikulova je naučná stezka židovskou čtvrtí, kde je k vidění i mikve původem ze středověku. Židovská lázeň určená k rituální očistěbyla na tomto místě objevena až v roce 2010. Příznivce přírodních krás nejspíše zláká jeskyně Na Turoldu na severu Mikulova, která vyniká specifickou výzdobou. K jeskyni se lze dostat po červené turistické značce, vedoucí dále do Pavlovských vrchů.
Pavlovské vrchy – vápencové skály a zříceniny
Pavlovské vrchy jsou nejvýraznější součástí a zároveň samotným jádrem Pálavy. Ač ani zdaleka nedosahují nikterak závratné výšky, díky zcela rovinatému okolí jsou přesto hlavní dominantou jižní Moravy. Vápencové podloží navíc propůjčuje Pavlovským vrchům jejich charakteristickou bělostnou barvu, takže skalní útesy září jasně do dáli. Nejvyšším bodem Pavlovských vrchů je podlouhlá hora Děvín, která má dva vrcholy a měří ve svém maximu 549 m. n. m. Z Děvína je překrásný výhled do širokého okolí a jedná se o nejnavštěvovanější místo na Pálavě vůbec. Světle zbarvená skaliska jsou na některých místech porostlá nízkým stepním porostem, doplněným duby a habry.
Jméno nejvyššího vrcholu nese místní naučná stezka, vedoucí skrze nejcennější část Pálavy, rezervaci Děvín-Kotel-Soutěska. Trasa je dlouhá 11 km a je tvořena třemi navzájem spojenými okruhy. S prohlídkou je možné začít v podstatě v kterémkoliv místě v rezervaci, neboť jednotlivé tematické okruhy, kterým je stezka věnována, jsou na sobě obsahově nezávislé.
Na nižším vrcholu Děvína stojí zřícenina hradu Děvičky, který je znám také pod názvem Dívčí hrady. Byl vybudován ve 13. století a vypleněn ke konci třicetileté války Švédy. Ačkoliv byl později zrekonstruován, od 19. století postupně chátral. Další zřícenina hradu z období středověku se nachází na nedaleké Stolové hoře. Tato stavba má pochmurný název Sirotčí hrádek, k němuž se váže pověst o tragickém osudu zdejšího rytíře a jeho syna. Hrad byl vybudován též ve 13. století, ale opuštěn byl už o tři staletí později. Do dnešní doby se zachoval pouze zlomek původního hradního komplexu. Přesto působí toto torzo vzhledem k umístění vysoko na skalním útesu i v současné době monumentálně.
Oblast Pálavy je pro člověka atraktivní lokalitou již odpradávna. Právě odsud pocházejí úplně nejstarší doklady o lidském osídlení na našem území. Včetně sošky, jejíž obrázek z učebnic dějepisu se vtisknul do paměti snad každému, mezinárodně proslulé Věstonické venuše, staré až 29 tisíc let. Soška je v dnešní době součástí sbírek Moravského zemského muzea v Brně. Byla nalezena mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi, v místech, kde archeologové odkryli pozůstatky pravěkého sídliště.
V Dolních Věstonicích lze navštívit archeologickou expozici Věk lovců a mamutů, věnovanou nálezům z této lokality. Expozice je rozdělena na dvě části. První je zaměřena na popis samotného výzkumu v oblasti, dozvíme se zde mnoho zajímavostí o způsobech výzkumu a jeho výsledcích, ale rovněž o geologické historii Pálavy. Druhá část výstavy se soustředí na novější výzkumy a experimentální srovnání odlišností i shodných rysů ve specifické umělecké tvorbě v pravěku a v současnosti.
Další zajímavá místa: